Novinky
|Kapela|Koncerty|Texty|HistorieNapsali o nás |Fotky|Nahrávky|Kniha návštěv|Kontakt|Odkazy

Co bylo o nás řečeno nebo napsáno:

MUSICZONE, 12. 12. 2006:
Malá bílá vrána - jediná česká skutečně indie kapela
Z historie indiánských bojů za svobodu:
1492 Kryštof Kolumbus objevuje Ameriku
1607 Angličané zakládají město Jamestown ve Virginii
1622 Indiánské kmeny Virginie zahajují boj proti anglickým osadám
1776 založeny Spojené státy americké
1799 Tecumseh, náčelník Shawneeů, sjednocuje Indiány severní Ameriky
1813 Tecumseh umírá v bitvě u řeky Thames
1834 Kongres USA uznává řeku Mississippi za "nepřekročitelnou" hranici indiánských území
1852 Mangas Coloradas a jeho zeťové přijímají nabídku "věčného míru" s Američany
1861/5 válka Severu proti Jihu
1863 Zabit vůdce sjednocených Apačů Mangas Coloradas
1863/86 Geronimo v čele Apačů
1868 "Masakr na řece Washitě", jehož původcem je generál Custer
1876 Siouxové Sedícího býka poráží Sedmou kavalerii generála Custera u Little Bighornu
1880 Sedící býk a jím vedená skupina Siouxů se usazuje v rezervaci Stading Rock
1890 Povraždění Siouxů náčelníka Velké nohy u Wounded Knee
1890 Zavražděn Sedící býk
1909 Umírá Geronimo, nejslavnější bojovník Apačů
1973 Mladí siouxští bojovníci za práva indiánů obsadili osadu Wounded Knee a drželi ji po několik týdnů
2002 V Praze byla založena první indiánská punková kapela - Malá bílá vrána

Použitá literatura:
Miloslav Stingl - Války rudého muže, Naše vojsko, Praha, 1985

Malá bílá vrána
1. Jak dlouho Vaše kapela existuje?
Nápad, že kapelu založíme, vzniknul na jaře 2002 a na podzim téhož roku jsme onu myšlenku naplno zrealizovali.
2. Odkud jste?
Praha a okolí.
3. Jak definujete hudební styl, který hrajete?
Indiánsko-středověký-folk-rock-ethno-punk. Vždy jsme rádi kombinovali různé vlivy, ať už indiánské, středověké, irské, cikánské atd. a to vše roubujeme na v podstatě bigbeatový základ. Když takovou věc zahraješ rychle a dynamicky, je z toho ethno-punk.
4. Jaké je současné obsazení Vaší kapely?
Olda - kytara, zpěv; Pája - basovka, zpěv; Věrka - akordeon, zpěv; Verča - housle, zpěv; Wasil - kytara, zpěv; Vítek – bicí; Svišť - bubínky, zpěv.
5. Jak často (a kde) koncertujete?
Převážně po Praze a okolí, zhruba 2x do měsíce. Rádi bychom hráli více a to i na jiných místech naší vlasti překrásné.
6. Jakým způsobem skládáte?
Většinou někdo přinese nějaký nápad a ostatní do něj všelijak různě přispívají až z toho nakonec vznikne to, co je k slyšení na koncertech i na CD.
7. Kolik (jak nahraných, vydaných a distribuovaných) nahrávek máte?
Po prvním domácím demo snímku jsme v Divadle V Dlouhé natočili dlouhohrající CD "Zlí vlci chlupatý", vydali ve vlastním nákladu a je distribuováno na koncertech, přes internet a v několika pražských obchodech s hudbou. Mimochodem, 100,- kč za 50 min. skvělé hudby jest bezkonkurenční.
8. Co chystáte v nejbližší době?
Jelikož od natáčení výše zmíněného CD uběhnou už dva roky a my máme v zásobě nepřeberné množství dalších skvělých písní, chystáme se na jaro opět do studia. Druhá deska by měla znít po technické stránce o něco lépe a taky my už jsme se naučili trochu líp hrát. Máme šikovnějšího bubeníka a zpěvy falešné navždy zmizely v propadlišti dějin.
(Odpovídal Pája Junek)

www. hrej.cz, črvenec 2006, recenze na pc hru Prey, Lukáš Grygar aka Zikmund


Zapomeňte na Indiány z Větrova. Zapomeňte na Ondřeje Hejmu. Zapomeňte na Nšo Či i Tašunku. Zapomeňte na Malou Bílou Vránu. Zapomeňte na všechno, co vás ve škole učili o fyzice, a hurá na palubu jedné opravdu rozkošné výletní lodi. Náš výlet vám obrátí život vzhůru nohama!

Musiczone.cz,březen 2006, Co poslouchá: Fumas (Původní Bureš)

Malá Bílá Vrána

Kapela pražských, českých indiánů. Místo bicích mají obřadní buben a dle vlastních slov hrají loupežnický punk. Je to tak trochu něco mezi Znozectností, rituálními indiánskými zpěvy a středověkým kejklířstvím. Pro Původního Bureše vyloženě spřízněná parta. Už jsme spolu hráli.

IROCKSHOCK.NET, červen 2006, Petr Korál

MALÁ BÍLÁ VRÁNA - Zlí vlci chlupatý

vlastní náklad / 50:42

Malá bílá vrána sama sebe na obalu označuje coby ´folk rock ethno punk´. Nu, není to vůbec od věci, ale ještě případnější škatulka pro ni by mohla nést třeba visačku ´svébytný středověký rock´. Na většině alba totiž probíhají námluvy rozverných motivů truvérských a podobných písní (respektive jejich odkazu) s nezřídka opravdu až punkovým nápřahem – a třeba ryčný Opilý skřítek už je čistá punkovina.

Ostatně v nástrojovém obsazení kapely, potažmo v jejím aranžerském pojetí, existuje zcela očividně – ehm, nebo spíš ušislyšně? – snaha vyvážit ´tradicionalistickou´ složku (housle, akordeon, akustická kytara, všemožné bubínky) a složku elektrickou, jednoznačně bigbítovou. Onen zjednodušeně řečeno středověký óder produkce souboru jen podtrhují jak veselé a hravé, tak romanticko-tragické texty (stačí uvést jen názvy některých skladeb: Loupežnický hardcore, Šibenice, Ve stínu havrana, Čert ve mlýně atd.). A v neposlední řadě tu máme i folklórní evokace, které vzbuzuje zejména osobitá adaptace známé české lidovky Husarka ("Já husárek malý, boty roztrhaný..."). Tradicionály však jsou, byť toliko po hudební stránce, i Klepání na pekelnou bránu, Ploty nebo už zmiňovaná Šibenice.

Písničky Malé bílé vrány rozhodně nezdolávají žádný umělecký Mt. Everest, ale jsou vkusné, příjemné a hrané s nelíčenou chutí a ohromnou vervou. To přece není vůbec málo! Fanouškům takové Znouzectnosti, její odnože Démophobia nebo slánských Deratizérů je lze na každý pád vřele doporučit.

Rock+Pop, Květen 2006, Antonín Kocábek

Malá Bílá Vrána

Zlí vlci chlupatý

Na plakátech mívají napsáno „indiánskej bigbít“,ale nenechte se mystifikovat.Tahle parta se pohybuje ve vodách,které už u nás léta brázdí třeba Původní Bureš nebo Hadry z těla.Směsice všeho možného,od keltských motivů,přes renesanční a gotické nápěvy,s občas punkově naostřenou a nepříliš nápaditou kytarou.V nejlepších momentech naopak skoro nikdy nechybí výrazný akordeon a zpestřující housle.A k tomu spousta hospodského zpěvu.Někdy se to poslouchá dobře,jindy to rve uši.Největším problémem desky se tudíž jeví její nevyrovnanost - vedle vcelku vydařených kousků (např. Šibenice,Ve stínu havrana, a především Jeleni) tu jsou i dost zoufalé začátečnické pokusy (Wasil). A také několik skladeb,které velmi nápadně připomínají tu Znouzectnost, tu někoho jiného, včetně regulérně vypůjčeného, a na obalu nezmíněného Karla Kryla (Opilí skřítek). Plusem je sympatická živelnost, mínusem absence aranžmá a nedotaženost. Celkově to celé asi může fungovat na koncertech, ale nahrávka působí často zmateně, jako téměř ukázkový případ desky s výraznou absencí producenta.Takhle ji lze brát jen jako konzervu pro skalní fanoušky.Škoda - potenciál by tu byl.

Z fanzinu Pevnost, jaro 2005:
Malá Bílá Vrána – Zlí vlci chlupatý

Dnes vám představím velice zajímavou mladou kapelu s poetickým názvem „Malá Bílá Vrána“, která na naší hudební scéně působí asi tři roky. Jejich žánrem je folk-rock-ethno-punk. Nenechte se tímto složitým termínem vyděsit, protože většinu jejich tvorby tvoř středověké a indiánské písně. Při jejich koncertech není těžké se s trochou fantasie přenést o několik let zpátky za velkou louži, kdy za hlubokých bezměsíčných nocí mezi ohněm osvícenými teepee při zvuku bubnů a různých chřestidel tančí indiánští válečníci svůj válečný tanec. Část této atmosféry přenesla skupina na své první album „Zlí vlci chlupatý“. Jejich písně se obrací hlavně k indiánům (typické válečné indiánské zpěvy, netradiční bicí souprava složená z mnoha druhů indiánských bubnů, většina textů, ale i celková „imidž“ kapely), ke středověku, k lidovým písním, ale i k magickým a fantasy motivům (například píseň Nosferatu). Všechny tyto motivy jsou zabaleny nejenom do tradičních melodií, ale okořeněny trochou ostrého punku. Na cd je k nalezení celkem šestnáct písní, včetně pěti, které předtím Malá Bílá Vrána vydala na své demo nahrávce (rok 2004). Nedá se říci, že by zvuk byl úchvatný, ale při hudbě tohoto stylu to snad až tak velikým mínusem není – ostatně srovnáme-li toto album s jinými „pankáčskými“, třebas i profesionálními, alby, nemá se Malá Bílá Vrána za co stydět, ba právě naopak – nabízí mnohem více, kromě jiného velice zajímavý mix indiánské kultury, evropského středověku a tvrdé, rychlé a akční hudby.

Vlastním nákladem, 2005

Hodnocení: 85 %

Z www.konstantin.cz, jaro 2005:
Krásný skoro letní den začaroval vynikající indiánský bigbít Malá bílá vrána - začalo pršet ...

Špulák, Jaroslav, Malá Bílá Vrána, Rock&Pop, listopad 2004:
"To, o co se na svém demosnímku marně pokouší Malá Bílá Vrána, je již dobře odvedeno německou skupinou In Extremo a koneckonců daleko od pramene nejsou ani kolegové a kamarádi Tanzwut, rovněž z Německa. Narozdíl od mnohačlenné pražské formace jsou Germáni vybaveni charismatem, instrumentální obstojností a také osobitými (byť nikoli vynikajícími) zpěváky.
Malá Bílá Vrána si hodila na záda pytel velmi těžký a sotva jej unese. Na nahrávce to od začátku skřípe. Rytmicky sama sebe sotva dohání, pokud vedle sebe hrají housle a kytara, je to chaos, nikoliv souhra, zpěváci mají problémy s intonací i rytmem, prostě v základních věcech má kapela rezervy. Přitom si nevybrala zlé inspirace. Když se totiž staré tradicionály (a zde i vlastní pokusy) dokáží dobře podat a hlavně řemeslně slušně odvést, je to radost. Malá Bílá Vrána se to bude muset naučit. Potom snad.

Newton, Malá Bílá Vrána, http://newton.bloguje.cz/0406archiv.php, 18. 6. 2004
Malá Bílá Vrána je kapela kolegy z práce, kde mu říkáme Indián.
Basák se zkušenostmi mimo jiné z Uširváče (coverband Hudby Praha) a bývalý člen tělesa s nejúžasnějším názvem v republice - Nahoře Pes 
- si jednoho dne usmyslel, že skoncuje s kvapíkem kolem horké kaše a naplno se vrhne do "vlastní" hudební formace. Ne, že by té aktuální bandě vyloženě šéfoval, ale dejme tomu, že je jednou z vůdčích osobností. A rozhodně je z nich nejvíc cool. Nu a naskytla se příležitost pohrát si s jednou písničkou z jejich dema. Výsledek nedávno práskli na své stránky, tak proč se nepochlubit.
Hudba MBV mě sice nijak zvlášť nebere (svým způsobem takový indiánský Čechomor), ale překopat Kojota z etno-punku do čehosi na způsob reggae byla bžunda.

Olda: "Naše hudba nezná hranic, ani národnostní rozdíly."

MF Dnes, 12. 3. 2003:
"O VÍTĚZI ROZHODNOU DIVÁCI:
... zajímavostí je například skupina Bílá Vrána, kterou tvoří příslušníci indiánů..."